Příspěvek se zabývá ustanoveními Zákona č. 381/2001 Sb. a Vyhlášky č. 294/2015 Sb. ve vazbě na zkušenosti s praktickým řešením preferenčních opatření pro autobusy a trolejbusy VHD. V rámci projektu PREFOS vznikly v návaznosti na Workshop k metodice preference BUS návrhy na úpravu či zpřesnění příslušných právních norem. Tento příspěvek představuje nejzajímavější z nich.

Ing. Vojtěch Novotný, Ing Dagmar Kočárková, Ph.D.
ČVUT FD

 

Společenský význam preference veřejné hromadné dopravy

Veřejná hromadná doprava má zásadní význam při uspokojování dopravních potřeb obyvatel udržitelnými módy dopravy. Z tohoto důvodu je společensky žádoucí, aby veřejné dopravě byly, zejména v rámci místních komunikací, vytvořeny podmínky umožňující její rychlý, spolehlivý a plynulý provoz. Taková veřejná doprava je potom dostatečně konkurenceschopná vůči individuální automobilové dopravě.
Preferenční opatření pro veřejnou hromadnou dopravu jsou na straně infrastruktury hlavním nástrojem, jak kvalitní veřejné dopravy dosáhnout. Aby tato preferenční opatření mohla být aplikována, musí existovat dostatečná podpora pro jejich realizaci v rámci právní úpravy, a to zejména v oblasti pravidel silničního provozu a dopravního značení. Právě tato oblast právní úpravy je klíčová pro praktické reálné projednávání konkrétních preferenčních opatření s dotčenými orgány státní správy.
V českých podmínkách jsou relevantní právní normy Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (a která zejména definuje příslušné dopravní značení). Přestože základní preferenční opatření lze podle současné právní úpravy realizovat, praxe ukazuje, že některá ustanovení zákona i vyhlášky je třeba zjednoznačnit či doplnit. Navíc na určité progresivní prvky preferenčních opatření současná právní úprava nereaguje, i když je některá města v České republice již zcela běžně používají.

Vybrané navrhované změny v Zákoně 361/2000 Sb.

Statut vyhrazeného jízdního pruhu a sporný výjezd ze zastávky v zálivu do něj

Jedna z navrhovaných úprav Zákona č. 361/2000 Sb. se týká přímo §14, který definuje dopravní režim vyhrazeného jízdního pruhu (ve vyhlášce dále zpřesněného jako vyhrazený jízdní pruh pro autobusy, případně další definované druhy vozidel – typicky jízdní kola či vozidla taxi). Původní text §14, odst. 1 (Je-li vyznačen jízdní pruh dopravní značkou “Vyhrazený jízdní pruh” (dále jen “vyhrazený jízdní pruh”) pro určitý druh vozidel, platí pro řidiče ostatních vozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7) je zpřesněn rozepsáním odkazovaných paragrafů a zpřesněním jejich znění. Především je pak doplněn nový odst. 2:
„(1) Je-li jízdní pruh vyznačen dopravní značkou „Vyhrazený jízdní pruh“ (dále jen „vyhrazený jízdní pruh“) pro určitý druh vozidel, řidiči ostatních vozidel mohou vyhrazeného pruhu užít jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti. Vyhrazený jízdní pruh od vozovky jinak oddělený se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném.“.

„(2) Při vjíždění do vyhrazeného jízdního pruhu nesmí řidič ohrozit ani omezit vozidla, pro něž je vyhrazený jízdní pruh určen, s výjimkou situace dle §25 odst. 6.“.

Doplnění odst. 2 zpřesňuje právní úprava dopravního režimu vyhrazeného jízdního pruhu, a navíc jednoznačně řeší situaci výjezdu autobusu ze zastávkového pruhu do přilehlého vyhrazeného jízdního pruhu, při kterém dle současně platné legislativy dochází ke konfliktu principu přednosti v jízdě vozidla jedoucího ve vyhrazeném jízdním pruhu a principu přednosti v jízdě autobusu vyjíždějícího ze zastávkového pruhu (tzv. ze zálivu) dle §25, odst. 6.

Obr. 1 Situace podle nejednoznačné současné právní úpravy.

Obr. 2 Situace dle navrhované právní úpravy.

Signály pro veřejnou dopravou (nikoli signály pro tramvaje)

V rámci aplikace progresivních prvků preference autobusů MHD v křižovatkách se ukazuje, že je mnohdy nutné signalizovat zvláštní fázi pro autobusy MHD jedoucí nejen na tramvajovém pásu, ale i pro autobusy vjíždějící do křižovatky vyhrazeným řadicím pruhem (což ještě současné znění zákona umožňuje), ale dokonce i v případě, že autobus MHD využívá pro svůj křižovatkový pohyb jiný řadicí pruh, než je k tomu určený – například levé odbočení z pravého řadicího pruhu na speciální fázi, jak ukazuje následující situace:

Obr. 3 Levé odbočení autobusu z řadicího pruhu pro směr přímo.

Tato situace není v rámci zemí západní Evropy nijak ojedinělá a praktické zkušenosti s aplikací preferenčních opatření v podmínkách České republiky ukazují potřebu aplikace i tohoto opatření. Nicméně současné znění zákona toto neumožňuje.
Aby i toto opatření mohlo být realizováno, je navržena změna §72 původně hovořícího o signálech pro tramvaje a možnosti jejich užití i ve vyhrazených jízdních pruzích, a to následně:
„Provoz vozidel na tramvajovém pásu se řídí světelným signalizačním zařízením se signály “Signály pro městskou hromadnou dopravu”. Těchto signálů lze užít i pro signalizaci pohybu autobusů městské hromadné dopravy v křižovatce, pokud autobus městské hromadné dopravy vjíždí do křižovatky po vyhrazeném řadicím pruhu, nebo využívá k vjezdu do křižovatky jiného řadicího pruhu, než je určen pro příslušný křižovatkový pohyb.“

Touto úpravou by došlo i k systémové změně terminologie – tzv. „čočky“ by již nebyly „Signály pro tramvaje“ s možností užití ve vyhrazených jízdních pruzích, ale staly by se obecnými „Signály pro veřejnou hromadnou dopravu“. Podobná úprava je běžná v západních zemích a vystihuje vlastní princip potřeby signalizovat vozidlům veřejné dopravy speciální fáze v křižovatce – bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o tramvaj, trolejbus či autobus.

Vybrané navrhované změny ve Vyhlášce 294/2015 Sb.

Vyznačení vyhrazeného řadicího pruhu před křižovatkou

Přestože platná legislativa pojem „vyhrazený řadicí pruh“ vlastně nezná (z pohledu zákona je to de facto vyhrazený jízdní pruh), v praxi se v rámci progresivních preferenčních opatření vyhrazené řadicí pruhy navrhují. Je zajímavé, že po více než 15 letech od první realizací vyhrazených řadicích pruhů stále není ve vyhlášce (i přes několikeré novelizace – poslední v roce 2015) zakotveno jejich vyznačování svislým dopravním značení a mnohdy jsou na toto téma vedeny diskuse zejména v rovině, že dvoubarevná dopravní značka IP 19 (Řadicí pruhy před křižovatkou) je vizuálně „ošklivá“.

Právní vakuum v minulosti vedlo aplikaci nesprávného řešení dopravní značky IP 19 v podobě vyznačení vyhrazeného řadicího pruhu symbolem bílého autobusu v modrém poli umístěném na bílé šipce na modrém podkladu. Tato kombinace v kontextu právní úpravy však vyznačuje přikázaný jízdní pruh a nikoliv pruh vyhrazený. Přikázaný jízdní pruh (symbol dopravní značky C13 na dopravní značce IP 19) jsou řidiči vyobrazených vozidel povinni použít a křižovatkou mohou projet pouze v tomto směru. Navíc ostatní vozidla mohou tento řadicí pruh využít bez omezení. To rozhodně není situace odpovídající vyhrazenému jízdnímu pruhu dle § 14 Zákona č. 361/2000 Sb.

Obr. 4 Přikázaný řadicí pruh.	Obr. 5 Vyhrazený řadicí pruh.

Pro vyhrazený řadicí pruh je tedy nutné užít „symbolu“ dopravní značky IP20a na dopravní značce IP 19. Na toto vyznačení vyhrazeného řadicího pruhu na dopravní značce IP 19 postupně přešla většina měst v ČR při vyznačování vyhrazeného řadicího pruhu. Je žádoucí, aby vyhláška tento stav potvrdila – nikoli proto, že většina měst tento způsob vyznačení již využívá, ale proto, že se jedná o svislé dopravní značení srozumitelné, intuitivní a především fakticky správné.
V rámci křižovatky je však někdy zapotřebí vyznačit tzv. výlučný směr jízdy vozidel veřejné dopravy v řadicím pruhu. V současné době je ve vyhlášce zakotvena dodatková tabulka E 12c „Povolený směr jízdy cyklistů“, kterou lze stanovit odlišný způsob řazení cyklistů. Součástí návrhu je rozšíření definice této dodatkové tabulky na „Povolený směr jízdy uvedených vozidel“, aby stejným způsobem bylo možné vyznačit výlučný směr v řadicím pruhu pro vozidla VHD, bez nutnosti použití dodatkové tabulky E 13 například s text „Jízda přímo vozidlům MHD povolena“. Symbol vozidla a šipka je vždy srozumitelnější, než několikařádkový text.

Obr. 6 Návrh vzorových variantních provedení dopravní značky IP 19 (výlučný směr v řadicím pruhu, vyhrazený řadicí pruh) do Vyhlášky č. 294/2015 Sb.

Navrhované řešení respektuje již zavedenou praxi ve vyznačování vyhrazených řadicích pruhů i vyznačování tzv. výlučného směru v řadicím pruhu. Jedná se o systémové řešení, neboť vyznačuje stejné situace stejně, pouze pro různé druhy vozidel.

Definování možnosti vyznačení vyhrazeného jízdního pruhu na tramvajovém tělese pomocí kombinace dopravní značky IP20a s dalšími provozními značkami

Další navrhovanou úpravou do Vyhlášky č. 294/2015 Sb. je doplnění variantních provedení dopravní značky IP 20a (Vyhrazený jízdní pruh). Jedná se opět spíše o zpřesnění úpravy či přiznání možnosti modifikovat značku tak, aby zobrazovala reálné uspořádání komunikace. Text k dopravní značce by měl (podobně jako u některých dalších značek v rámci vyhlášky) specifikovat i případné vhodné modifikace podoby této dopravní značky (v kontextu uspořádání komunikace) tak, aby podoba dopravní značky splnila princip jednoznačnosti a srozumitelnosti dopravního režimu (v souladu s TP 65, článek 7.1 a 7.3). Jedná se především o omezení vjezdu do vyhrazeného jízdního pruhu pouze na vozidla MHD, situace vedení vyhrazeného jízdního pruhu na tramvajovém tělese či možnosti kombinace dopravní značky IP 20a s dalšími provozními dopravními značkami IP 16, IP 17, IP 18a, IP 18b, IP 18c a IS 10

Obr. 7 Návrh vzorových variantních provedení dopravní značky IP 20a a její kombinace s dalšími provozními dopravními značkami.

Nová dopravní značka Výjezd autobusů z vyhrazeného jízdního pruhu

Předmětem návrhu je rovněž nová dopravní značka IP 23d vyznačující místo ukončení vyhrazeného jízdního pruhu pro autobusy v místě fyzického zúžení komunikace. V současné době totiž neexistuje dopravní značka, která by jednoznačně a srozumitelně vyznačovala situace ukončení vyhrazeného jízdního pruhu v souvislosti s místem snížení počtu jízdních pruhů. Použití dopravní značky IP18b je v této situace fakticky nesprávné, neboť označuje jinou situaci s jinými právy a povinnostmi účastníků silničního provozu (v případě ukončení vyhrazeného jízdního pruhu se pro ostatní účastníky silničního provozu nejedná o snížení počtu jízdních pruhů, ale o situaci obdobnou spíše sjedu autobusů veřejné hromadné dopravy z tramvajového pásu nebo nájezdu ostatní vozidel na tramvajový pás). Návrh dopravní značky IP 23d právě proto vychází z podoby dopravní značky IP 23c, která je ve Vyhlášce 294/2015 Sb. již zakotvena, neboť principiálně vyznačuje stejnou situace se stejnými právy a povinnostmi účastníků silničního provozu.

Obr. 8 Podoba dopravní značky IP 23c dle Vyhlášky 294/2015 Sb.	Obr. 9 Navrhovaná podoba dopravní značky IP 23d vyznačující ukončení vyhrazeného jízdního pruhu v místě snížení počtu jízdních pruhů.

Konkrétní návrh doplnění dopravní značky IP 23d do Vyhlášky č. 294/2015 Sb. následuje:

IP 23d

Výjezd autobusů z vyhrazeného jízdního pruhu Značka vyznačuje místo ukončení vyhrazeného jízdního pruhu pro autobusy v místě fyzického zúžení komunikace. Přejíždí-li řidič vozidla, pro které je vyhrazený jízdní pruh, z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič vozidla jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popř. i zastavením vozidla. Pro zdůraznění této povinnosti je možné vyobrazit na dopravní značce i symbol dopravní značky P 4.

Závěr

Navrhované změny právní úpravy představené tímto článkem vznikly jako „vedlejší produkt“ při přípravě a projednávání metodiky k preferenci BUS. V praxi se totiž ukazuje, že možnost navrhování a především projednatelnost progresivních prvků preference veřejné dopravy za účelem jejich následné realizace často naráží právě na právní úpravu, která již nedokáže reagovat na některé u nás nové prvky, které jsou však například v Německu či ve Švýcarsku běžné. Tento článek představil vybrané návrhy. Kompletní návrh legislativních úprav za účelem podpory preference VHD určený k odborné diskusi naleznete na:
http://preferencevhd.info/index.php/legislativa/navrh-legislativnich-uprav-pro-podporu-preference-vhd/

Literatura

[1]         ČESKO. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
[2]         ČESKO. Vyhláška č. 294/2015 Sb.
[3]         NOVOTNÝ V., PROUSEK, P. a kol.: Návrh legislativních úprav za účelem podpory preference VHD. 2016: projekt PREFOS [výstup z grantového projektu]

Zpracováno podle článku vydaného v časopisu Dopravní inženýrství 02/2016:
 NOVOTNÝ, Vojtěch, Dagmar Kočárková: Preference VHD – potřebné změny zákona a vyhlášky. In: Dopravní inženýrství 2016, č.2, s. 16-19. ISSN 1801-8890.