Stavební i dopravní řešení místních komunikací s provozem veřejné dopravy musí vytvářet co nejpříznivější podmínky pro její provoz. Není to jen “zbožné přání”, ale konkrétní ustanovení platných technických norem:
ČSN 73 6110 | článek 11.1.2
“Prostředkům veřejné hromadné dopravy má být v prostředí místních komunikací poskytována co největší přednost opatřeními organizačními i stavebními tak, aby jejich pohyb byl relativně rychlý, plynulý a bezpečný. Optimální je vyhrazení pásů/pruhů pro vozidla veřejné hromadné dopravy, pro tramvajovou dopravou jsou optimální zvýšené tramvajové pásy, nebo pásy oddělené od jízdních pásů/pruhů pro motorová vozidla zvýšenými tvarovkami (viz 3.1.18). Další nutnou podmínkou pro preferenci veřejné dopravy a současně pro bezpečnost a pohodlí cestujících je vhodné uspořádání zastávek.”
Pro splnění této podmínky je při projektování místních komunikací vhodné dodržovat následující zásady jejich dopravně-inženýrského řešení:
Zásada #1: Systémová přednost v jízdě vozidel VHD.
Systémová přednost v jízdě VHD je především principiální přístup k řešení pohybu vozidel veřejné dopravy po síti místních komunikací přesně v duchu výše uvedeného článku ČSN 73 6110. Základem je komplexní přístup k pohybu vozidel VHD a následné navržení uspořádání komunikace tak, aby toto uspořádání přirozeně poskytovalo přednost v jízdě tramvajím, autobusům či trolejbusům. Konkrétní aplikace systémové přednosti v jízdě veřejné dopravy může mít podobu například vyznačení hlavní pozemní komunikace ve směru jízdy veřejné dopravy, zajištění plynulého výjezdu BUS z vyhrazeného jízdního pruhu či zastávky příslušným uspořádáním komunikace či stavebním řešením, zajištění “chráněného” sjezdu BUS z tramvajového tělesa, realizace zastávkových mysů, zátkových zastávek či zastávek v jízdním pruhu oproti zastávkám v zálivu (bezproblémový výjezd), realizace absolutní či vysoké míry preference na SSZ v kombinaci s vyhrazenou jízdní drahou v řadicích pruzích, apod.
 |
 |
| Vyznačení hlavní pozemní komunikace po směru jízdy veřejné dopravy (ul. U Háje, Praha). | “Chráněný” výjezd autobusů veřejné dopravy z terminálu VHD (terminál “Opatov”, Praha). |
Zásada #2: Plynulý provoz nebo vyhrazená jízdní dráha.
Čím je provoz veřejné dopravy plynulejší a rychlejší, tím vyšší je atraktivita a zároveň i ekonomická efektivita veřejné dopravy. Proto je potřeba zajistit, pokud možno za všech okolností, plynulý a rychlý pohyb jednotlivých spojů veřejné dopravy uliční sítí. Pokud je veřejná doprava vedena po místní komunikaci s nízkým provozem IAD, je většinou podstata této zásady, v kombinaci s aplikací prvků systémové přednosti v jízdě, splněna. Složitější situace je na komunikacích s vysokým zatížením intenzitami IAD, kde dochází k ovlivňování provozu vozidel veřejné dopravy ze strany dopravy individuální. V takovém případě je ideálním řešením zřízení vyhrazené jízdní dráhy (fyzicky oddělené tramvajové těleso, vyhrazený jízdní pruh pro autobusy, provozu BUS po tramvajovém tělese, apod.) pro veřejnou dopravu. Pokud prostorové podmínky místní komunikace nedovolují zřízení vyhrazené jízdní dráhy, je třeba v takovém úseku pomocí prvků řízení dopravy udržovat plynulý provoz a kolonu vozidel (kongesci) řízeně ponechávat tam, kde jí nemůže být provoz veřejné dopravy ovlivněn (tedy v úseku s vyhrazenou jízdní drahou pro VHD či v úseku komunikace bez provozu VHD).
 |
 |
| Fyzicky oddělený tramvajový pás – vyhrazená jízdní dráha pro tramvajovou dopravu. | Vyhrazený jízdní pruh v místě dopravní kongesce. |
Zásada #3: Na SSZ i na příjezdu ke křižovatce.
Křižovatky řízené SSZ jsou častějším případem uzlového bodu sítě místních komunikací s provozem veřejné dopravy a zároveň místem omezujícím kapacitu komunikace a tedy vždy místem potenciálního zdržení spojů veřejné dopravy. Zásadní ale je, že při řešení preference VHD je nutné řešit pohyb vozidel jak ve vlastním prostoru křižovatky, tak v prostoru řadicích pruhů (tedy v prostoru příjezdu ke stopčáře). Vše je sice nutné posuzovat v kontextu četnosti spojů VHD a významu jejich linek – od “prosté” preference VHD na SSZ, kdy vozidlo veřejné dopravy přijíždí ke stopčáře v proudu ostatních vozidel u méně zatížených křižovatek, až po příjezd vozidel VHD vyhrazenou jízdní drahou ke stopčáře v kombinaci s vysokou mírou preference na SSZ či absolutní preferencí. Druhý případ je typicky využíván u tramvajové dopravy (příjezd do křižovatky po fyzicky odděleném tramvajovém tělese + absolutní preference na SSZ), ale lze jej s úspěchem využívat i o autobusové dopravy (preference na SSZ v kombinaci s průchodem vyhrazené jízdní dráhy křižovatkou či zřízením vyhrazeného řadicího pruhu v případě že “běžný” řadicí pruh pro příslušný směr je příliš zatížen IAD). Vždy však platí, že tramvaj či autobus by měly vždy křižovatkou projekt “na první zelenou/volno”, tedy maximálně se zdržením jednoho cyklu.
 |
 |
| Prioritní průjezd tramvajových spojů křižovatkou (křižovatka Na Slupi x Benátská, Praha). | Efektivní řešení preference v křižovatce: kombinace vyhrazeného řadicí pruhu a levé odbočení BUS na speciální fází s vysokou mírou preference na SSZ (křižovatka Modřanská x nájezd na Barrandovský most, Praha). |
Zásada #4: Pohodlně na zastávku i v rámci přestupního bodu.
Součástí preference VHD bude vždy i uspořádání zastávek veřejné dopravy a jejich okolí. Cesta veřejnou dopravou nezačíná nástupem do vozidla, ale přístupem na zastávku – tedy kromě zajištění plynulosti, rychlosti a spolehlivosti provozu spojů veřejné dopravy je třeba zajistit bezproblémový, přímý a bezpečný přístup na zastávku, respektive bezproblémový, přímý a bezpečný přestup mezi jednotlivými spoji v rámci přestupního bodu. Prostor zastávek je v rámci místní komunikace řešit s důrazem na systémovou přednost v jízdě vozidel VHD při výjezdu ze zastávky (viz Zásada #1), ale i s důrazem na bezpečnost a komfort chodců-cestujících přicházejících na zastávku a odcházejících ze zastávky (logické umístění zastávky, přístup v obou čelech zastávky vz obou stran ulice, bezbariérovost, vhodné nastavení SSZ u signalizovaných přechodů u zastávky, apod.)
 |
 |
| Optimální umístění zastávky v návaznosti na pěší vazby v území. | Zátková zastávka je optimální řešení z hlediska pěších vazeb i bezpečnosti a komfortu cestujících. |