Provoz BUS po tramvajovém tělese

V úsecích místních komunikací, po kterých je vedena tramvajová trať a zároveň jsou po nich vedeny autobusové nebo trolejbusové linky, je velmi často vhodné a efektivní, aby autobusy/trolejbusy VHD ke své jízdě využily prostor tramvajového pásu. 

Proč by autobusy VHD nemohly využít prostor komunikace, který je už tak vyhrazen veřejné dopravě? Zároveň nemá smysl,  aby stejným směrem odjížděly spoje veřejné dopravy ze dvou různých zastávek – tramvajové a autobusové…, navíc když v rámci sdružených zastávek lze realizovat komfortní a atraktivní přestupní vazbu!

0A-preferencni-opatreni 0B-sdruzene-zastavky-2 0C-prestupni-vazba
Provoz BUS na tramvajovém tělese jako prostorové preferenční opatření. Soustředění nabídky veřejné dopravy do jedné linie v rámci komunikace. Efektivní řešení přestupních vazeb mezi tramvajovou a autobusovou dopravou.

Využití tramvajového tělesa pro provoz autobusů/trolejbusů VHD se ukazuje jako velmi efektivní preferenční opatření. Jeho výhodou je především oddělení pohybu veškerých vozidel veřejné hromadné dopravy od vozidel dopravy individuální, tedy zabezpečení vyhrazené jízdní dráhy i pro autobusy/trolejbusy VHD, a to bez nutnosti snížení počtu jízdních pruhů pro ostatní účastníky silničního provozu, respektive bez nutnosti stavebního rozšíření dopravního prostoru místní komunikace. Celý uliční prostor se tak využívá efektivněji.

obr1 obr1
Provoz BUS na tramvajovém tělese jako preferenční opatření (ul. Chodovská, Praha). Sdružená zastávka tramvají a autobusů jako přestupní bod mezi tramvajovou a autobusovou dopravou (zastávka Bílá Labuť, Praha).

Provoz autobusů a trolejbusů VHD po tramvajovém tělese rovněž umožňuje zřizování sdružených zastávek autobusů/trolejbusů a tramvají.  V případě delšího souběhu tramvajových a autobusových/trolejbusových linek v rámci komunikační sítě tak lze soustředit nabídku VHD do jedné osy v rámci dané ulice – tedy všechny spoje stejným směrem odjíždějí (nezávisle na tom, zda se jedná o tramvajový či autobusový spoj) ze stejné zastávky, což je velmi atraktivní pro cestující a zvyšuje to jejich bezpečnost při přestupu.

V rámci problematiky provozu autobusů VHD na tramvajovém pásu třeba rozlišovat dva základní případy:

  • dodatečně zavedený provoz autobusů MHD na tramvajovém pásu – situace, kdy je zaveden provoz autobusů MHD po tramvajovém pásu dodatečně a tramvajový pás nebyl k tomuto účelu původně uzpůsoben
  • sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový pás – nový skladební prvek místních komunikací zřizovaný při novostavbách či zásadních rekonstrukcích místních komunikací splňující požadavky na tramvajový i autobusový provoz

Bez názvu

obr1 obr1
Dodatečně zavedený provoz BUS na tramvajovém tělese (ul. Křenová, Brno). Sdružený tramvajový a autobusový pás (ul. Purkyňova, Brno).

Právní aspekty provozu BUS na tramvajovém tělese

Z hlediska právní úpravy provozu autobusů či trolejbusů je relevantní právní normou Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Protože provoz autobusů či trolejbusů VHD po tramvajovém tělese je z pohledu zákona vyhrazený jízdní pruh vyznačený na tramvajovém pásu, lze dovodit následující zákonná pravidla aplikovatelná pro tuto situaci:

  • na tramvajový pás s provozem autobusů mohou ostatní vozidla vjíždět pouze při objíždění, odbočování, otáčení, vjíždění či vyjíždění z/na místo mimo pozemní komunikaci; jinak lze tramvajový pás pro autobusy přejíždět pouze příčně, a to na místech k tomu přizpůsobených (to plyne shodně jak z ustanovení pro tramvajový pás obsažených v §13, odst. 2, tak z ustanovení pro vyhrazený jízdní pruh pro autobusy v §14,odst. 1)
  • autobus VHD, který odbočuje ze sdruženého tramvajového a autobusového pásu kterýmkoliv směrem, má přednost v jízdě, (to plyne zejména z § 21, odst. 7, dle kterého „Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.“ Totéž platí pro vyhrazený jízdní pruh vyznačený na tramvajovém tělese, a to dle §14, odst. 1 ve výkladovém znění s §21, odst. 7)
  • vozidla odbočující vpravo či vlevo, která při odbočení kříží tramvajový pás s provozem autobusů, nesmí omezit vozidla VHD jedoucí po sdruženém pásu (to plyne z §21, odst. 5 a odst. 6)
  • pro řízení provozu se na tramvajovém tělese s provozem autobusů se užívají signály pro tramvaje (to plyne z §72, respektive §14, odst.4)

Prostorové nároky souběžného provozu autobusů/trolejbusů v profilu tramvajové trati

Norma ČSN 73 6110  v článku 7.3.4 stanovuje okrajové podmínky pro provoz autobusů VHD na tramvajovém tělese:

Autobusy/trolejbusy se mohou vést po zvýšených i nezvýšených tramvajových pásech. V tom případě musí být osová vzdálenost kolejí 3,50 m.”

Výše uvedené ustanovení je jistě vhodné dodržovat u novostaveb či zásadních rekonstrukcí pozemních komunikací – tedy při realizaci sdruženého tramvajového a autobusového pásu. Z hlediska posuzování dodatečného zavedení provozu autobusů VHD na tramvajovém tělese je však ustanovení normy zavádějící – pro posouzení provozu autobusů VHD na tramvajovém tělese není relevantní osová vzdálenost kolejí, ale šířka tramvajového tělesa, respektive tramvajového pásu.

 Ustanovení normy je poněkud zavádějící – pro posouzení provozu autobusů VHD na tramvajovém tělese není relevantní osová vzdálenost kolejí, ale šířka tramvajového tělesa. Při splnění určitých okolností tedy lze provozovat autobusy/trolejbusy na tramvajovém tělese i při osové vzdálenosti tramvajových kolejí menší, než normou daných 3,50 m.

Totiž – ČSN 73 6110 v ustanovení 11.3.3 šířku autobusového pásu v přímé následovně:

„Autobusový nebo trolejbusový pás se navrhuje zpravidla jako dvoupruhový o šířce 6,50 m (jízdní pruhy 2 x 3,25 m), bez vodicích a odvodňovacích proužků (v odůvodněných případech o šířce 7,00 m).“

A právě šířce autobusového pásu 6,50 m odpovídá šířka tramvajového pásu při osové vzdálenosti tramvajových kolejí 3,00 m (a při dodržení ČSN 28 0318, tedy že hrana tramvajového pásu je ve vzádlenosti 1,75 m od osy krajní koleje). Tento fakt dokazuje i následující rozbor šířkových parametrů:

11-sirkovy-rozbor-trambus-3,00-obrysy

Porovnání obrysu tramvajového vozidla a prostorového průmětu jízdního pruhu pro autobusy/trolejbusy VHD.

Z šířkového rozboru je patrné, že nedochází ke kolizi obrysu tramvajového vozidla a prostorového průmětu jízdního pruhu pro autobusy. Prostor mezi obrysem tramvajového vozidla a prostorovým průmětem jízdního pruhu pro autobusy činí polovinu prostoru mezi obrysy tramvajových vozidel.

12-sirkovy-rozbor-trambus-3,00-bocni-odstupy

Rozbor bočních odstupů míjejících se vozidel.

Při osové vzdálenosti tramvajových kolejí  činí boční odstup vozidlových skříní (při modelové jízdě autobusu v ose jízdního pruhu) míjejících se tramvajových vozidel 0,50 m, boční odstup vozidlových skříní míjejících se autobusů 0,70 m a boční odstup vozidlových skříní míjející se tramvaje a autobusu 0,60 m.

osová vzdálenost tramvajových kolejí vzdálenost os jízdních pruhů autobusového pásu boční odstup míjejících se tramvají (skříně vozidla) prostor mezi obrysy tramvajových vozidel boční odstup míjejících se autobusů (skříně vozidla) boční odstup mezi míjející se tramvají a autobusem (skříně vozidel)
3,00 m 3,25 m 0,50 m 0,30 m 0,70 m 0,60 m

Vzhledem k hodnotám bočních odstupů vozidlových skříní lze konstatovat, že vozidla se bezpečně vyhnout i při započítání šířky zpětných zrcátek (cca 0,1 m). Není to řešení komfortní, ale je mnohdy žádoucí právě za účelem preference veřejné dopravy!

Celkový rozbor prostorových nároků provozu autobusů/trolejbusů VHD v profilu tramvajové tratě – včetně řešení ve směrových obloucích a v prostoru zastávek –  naleznete ve výstupu z projektu PREFOS s názvem “Provozování autobusů a trolejbusů VHD na tramvajovém tělese”.

Sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový pás (návrh nového skladebního prvku místních komunikací)

Sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový pás je navrhován jako nový skladební prvek místních komunikací kombinující tramvajový a autobusový pás do ČSN 73 6110 tak, aby umožňoval bezpečné a plynulé provozování obou druhů veřejné dopravy ve společném vyhrazeném prostoru komunikace za pozitivních efektů plynoucích z preference veřejné hromadné dopravy.

Uplatnění sdruženého tramvajového a autobusového/trolejbusového pásu

Sdružený tramvajový a autobusový pás se jako skladební prvek místních komunikací uplatní:

  • při rekonstrukcích stávajících tramvajových pásů, na kterých jsou provozovány autobusy VHD
  • při rekonstrukcích stávajících tramvajových pásů v úsecích místních komunikací, kde dochází k souběhu tramvajové a autobusové dopravy
  • při rekonstrukcích úseků místních komunikací, v rámci kterých existuje nebo je třeba vytvořit přestupní bod mezi tramvajovou a autobusovou dopravou
  • při novostavbách místních komunikací, na kterých se předpokládá souběh provozu tramvajové a autobusové dopravy
  • při novostavbách místních komunikací v úsecích, kde je navržen přestupní bod mezi tramvajovou a autobusovou dopravou

 Zanesení nového skladebního prvku do ČSN 73 6110

Následující tabulky uvádějí návrh doplnění skladebního prvku místních komunikací „Sdružený tramvajový a autobusový pás“ do ČSN 736110, Tabulky 3 a přehled jeho šířkových parametrů:

označení

název skladebního prvku šířka [m] použití poznámka
  T (p, TRAM+BUS) sdružený tramvajový a autobusový/ trolejbusový pás 7,00(6,50 ve stísněných poměrech) při novostavbách a rekonstrukcích místních komunikací zřizován standardně jako nezvýšený a fyzicky oddělený od ostatních jízdních pruhů

Podrobné šířkové parametry stanovuje výstup z projektu PREFOS s názvem “Provozování autobusů a trolejbusů VHD na tramvajovém tělese”.

Sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový pás se zřizuje zásadně jako nezvýšený, fyzicky oddělený od ostatních jízdních pruhů (dělicími pásy, betonovými tvarovkami, apod.). Provoz autobusů VHD po sdruženém pásu může probíhat i pouze jedním směrem.

Dopravní režim a dopravní značení

Sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový může mít charakter samostatné komunikace pro veřejnou dopravou či může být součástí hlavního či přidruženého prostoru místní komunikace. V souladu s ČSN 73 6110 a TP 103 může procházet i pěší zónou.

Pokud je sdružené pás součástí hlavního prostoru místní komunikace, vyznačuje se standardně jako vyhrazený jízdní pruh na tramvajovém tělese (dopravní značka IP 20a a příslušné vodorovné dopravní značení).

27-sdružený-pás---přiklad

Příklad dopravního značení sdruženého tramvajového a autobusového/trolejbusového pásu.

V takovém případě může být vyhrazen pouze pro autobusy VHD a nelze jej vyhradit pro jiné typy vozidel (např. vozidla taxi, či jízdní kola). Řidiči autobusů VHD jedoucích po tramvajovém tělese se na SSZ řídí výhradně signály pro tramvaje.

Pokud se vyskytuje v rámci hlavního dopravního prostoru či přidruženého prostoru místní komunikace sdružený tramvajový a autobusový/trolejbusový pás, nesmí být ze strany správce tramvajové tratě/komunikace zanedbávána jeho zimní údržba.

Při realizaci sdruženého tramvajového a autobusového/trolejbusového pásu je třeba věnovat pozornost konstrukci tramvajové tratě, zejména pojížditelnému krytu, a to s ohledem na jeho odvodnění a adhezní vlastností.

Dodatečně zavedený provoz BUS na tramvajovém tělese

Dodatečné zavedení provozu autobusů/trolejbusů VHD na tramvajovém tělese umožňuje – stejně jako sdružený tramvajový a autobusový pás – bezpečné a plynulé provozování obou druhů veřejné dopravy s využitím šířkového prostoru komunikace, který byl již jednou pro veřejnou dopravu vyhrazen. Tím dochází k efektivnějšímu využívání hlavního dopravního prostoru komunikace a k uplatnění pozitivních dopadů plynoucích z preference veřejné hromadné dopravy.

Uplatnění dodatečného zavedení provozu autobusů/trolejbusů VHD na tramvajovém tělese a jeho dopravně-provozní aspekty

Dodatečné zavedení provozu autobusů VHD na tramvajovém tělese se uplatní především:

  • v případě potřeby řešení preference autobusů VHD v úseku souběhu autobusové a tramvajové dopravy, kde je tramvajová doprava vedena zvýšeném tramvajovém pásu, či nezvýšeném tramvajovém pásu, který není pojížděn ostatními vozidly (pro vyhrazený jízdní pruh pro autobusy VHD je využit prostor již jednou vyhrazené jízdní dráhy pro VHD – možnost zřízení vyhrazeného jízdního pruhu pro autobusy VHD bez nutnosti snížení počtu jízdních pruhů pro ostatní vozidla)
  • v případě potřeby vytvoření přestupního bodu mezi tramvajovou a autobusovou dopravou

Dodatečně zavedený provoz autobusů VHD na tramvajovém tělese má podobná provozní specifika, jako sdružený tramvajový a autobusový pás:

  • provoz autobusů VHD na tramvajovém tělese je vyznačen jako vyhrazený jízdní pruh na tramvajovém tělese může být vyhrazen pouze pro autobusy VHD a nelze jej vyhradit pro jiné typy vozidel (např. vozidla taxi, či jízdní kola),
  • řidiči autobusů VHD jedoucích po tramvajovém tělese se na SSZ řídí výhradně signály pro tramvaje,
  • pokud je na tramvajovém tělese zaveden provoz autobusů VHD, nesmí být ze strany správce tramvajové tratě/komunikace zanedbávána zejména zimní údržba tohoto úseku.

Parametry po posouzení možnosti dodatečného zavedení provozu autobusů/trolejbusů VHD na tramvajovém tělese

Pro dodatečné zavedení provozu autobusů/trolejbusů VHD na tramvajovém tělese musí být splněny následující parametry:

 

šířka tramvajového tělesa v přímé osová vzdálenost kolejí
podmínky dodatečné zavedení provozu BUS na tramvajovém tělese  min 6,50 m  min 3,00 m

Podrobné šířkové parametry stanovuje výstup z projektu PREFOS s názvem “Provozování autobusů a trolejbusů VHD na tramvajovém tělese”.

Pokud parametry šířkové tramvajového pásu ve směrovém oblouku (případně v prostoru křižovatky) nevyhoví stanoveným parametrům, lze problémové místo řešit provozním opatřením stanovující zákaz míjení vozidel VHD, respektive tramvaje s autobusem a autobusů navzájem, ve směrovém oblouku (což je běžná praxe v některých tramvajových provozech).

Provoz autobusů/trolejbusů VHD lze dodatečně zavést na stávajících nezvýšených i zvýšených tramvajových pásech.

Dopravní režim a dopravní značení

Dopravní režim i dopravní značení se provádí obdobně jako u sdruženého tramvajového a autobusového/ trolejbusového pásu.

40-dodatecne-zavedeny-provoz-BUS-na-TT

Příklad dopravního značení při dodatečné zavedení provozu BUS na tramvajovém tělese (zvýšený tramvajový pás).

Výstup z projektu PREFOS:
“Provozování autobusů a trolejbusů VHD na tramvajovém tělese”

Kompletní výstup z projektu PREFOS věnovaný problematice provozu BUS po tramvajovém pásu je dispozici zde:

Právní-úprava-a-technické-normy

28_48_largeDále se můžete vrátit na hlávní stránku věnující se projektování preferenčních opatření nebo se podívat na jeho obecné zásady, či si přečíst stěžejní článek “Proč preferovat veřejnou dopravu?”.