Příspěvek se zabývá problematikou vazby mezi ustanoveními Zákona č. 381/2001 Sb. a Vyhlášky č. 294/2015 Sb. a skutečnými poznatky z provozu na pozemních komunikacích s preferencí VHD. Shrnuje závěry workshopu k preferenci bus z dubna 2016 a zohledňuje i materiál Návrh legislativních úprav za účelem podpory preference VHD z června 2016. Zaměřuje se zejména na nejednoznačnou právní úpravu, anebo taková ustanovení, jež, byť takto nebyla původně myšlena, preferenci znemožňují zcela, nebo výrazně snižují její účinnost. V příspěvku budou zmíněné konkrétní návrhy se zdůvodněním. V příspěvku se autoři pokusí zamyslet i nad možností aplikace navržených legislativních úprav do slovenských norem.
Vojtěch Novotný, Martin Jacura
ČVUT v Praze Fakulta dopravní | ROPID
Společenský význam preference veřejné hromadné dopravy
Veřejná hromadná doprava má zásadní význam při uspokojování dopravních potřeb obyvatel udržitelnými módy dopravy. Z tohoto důvodu je společensky žádoucí, aby veřejné dopravě byly, zejména v rámci místních komunikací, vytvořeny takové podmínky umožňující její rychlý, spolehlivý a plynulý provoz. Taková veřejná doprava je dostatečně konkurenceschopná vůči individuální automobilové dopravě.
Preferenční opatření pro veřejnou hromadnou dopravu jsou na straně infrastruktury hlavním nástrojem, jak kvalitní veřejné dopravy dosáhnout. Aby tato preferenční opatření mohla být aplikována, musí existovat dostatečná podpora pro jejich realizaci v rámci právní úpravy, a to zejména v oblasti pravidel silničního provozu a dopravního značení. Právě tato oblast právní úpravy je klíčová pro praktické reálné projednávání konkrétních preferenčních opatření s dotčenými orgány státní správy.
V českých podmínkách jsou relevantní právní normy Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, a Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (a která zejména definuje příslušné dopravní značení). Přestože základní preferenční opatření lze podle současné právní úpravy realizovat, praxe ukazuje, že některá ustanovení zákona i vyhlášky je třeba zjednoznačnit či doplnit. Navíc na určité progresivní prvky preferenčních opatření současná právní úprava nereaguje, i když je některá města v České republice již zcela běžně používají.
Ekvivalentem českého Zákona č. 361/2000 Sb. je slovenský Zákon č. 8/2009 Z. z., o cestnej premávke. Oba tyto zákony vycházejí z původního československého federálního zákona a v ustanoveních týkajících se preferenčních opatření si jsou v zásadě velmi podobné. Slovenskou vyhláškou, která definuje pravidla dopravního značení, je pak Vyhláška č. 9/2009 Z. z.
Vybrané navrhované změny v Zákoně 361/2000 Sb.
Sporný výjezd ze zastávky v zálivu do vyhrazeného jízdního pruhu
Jedna ze základních navrhovaných úprav Zákona č. 361/2000 Sb. se týká přímo §14, který definuje dopravní režim vyhrazeného jízdního pruhu (ve vyhlášce dále zpřesněného jako vyhrazený jízdní pruh pro autobusy, případně další definované druhy vozidel – typicky jízdní kola či vozidla taxi). Původní text §14, odst. 1 (Je-li vyznačen jízdní pruh dopravní značkou “Vyhrazený jízdní pruh” (dále jen “vyhrazený jízdní pruh”) pro určitý druh vozidel, platí pro řidiče ostatních vozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7) je zpřesněn rozepsáním odkazovaných paragrafů a zpřesněním jejich znění. Především je pak doplněn nový odst. 2:
„(1) Je-li jízdní pruh vyznačen dopravní značkou „Vyhrazený jízdní pruh“ (dále jen „vyhrazený jízdní pruh“) pro určitý druh vozidel, řidiči ostatních vozidel mohou vyhrazeného pruhu užít jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li mezi vyhrazeným jízdním pruhem a okrajem vozovky dostatek místa. Vyhrazený jízdní pruh od vozovky jinak oddělený se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném.“.
„(2) Při vjíždění do vyhrazeného jízdního pruhu nesmí řidič ohrozit ani omezit vozidla, pro něž je vyhrazený jízdní pruh určen, s výjimkou situace dle §25 odst. 6.“.
Doplnění odst. 2 zpřesňuje právní úprava dopravního režimu vyhrazeného jízdního pruhu, a navíc jednoznačně řeší situaci výjezdu autobusu ze zastávkového pruhu do přilehlého vyhrazeného jízdního pruhu, při kterém dle současně platné legislativy dochází ke konfliktu principu přednosti v jízdě vozidla jedoucího ve vyhrazeném jízdním pruhu a principu přednosti v jízdě autobusu vyjíždějícího ze zastávkového pruhu (tzv. ze zálivu) dle §25, odst. 6.
Obr. 1 Situace podle nejednoznačné současné právní úpravy.
Obr. 2 Situace dle navrhované právní úpravy.
Slovenským ekvivalentem §14 Zákona č. 361/2000 Sb. je §12 Zákona č. 8/2009 Z. z. o prakticky shodném znění.
Problémy u progresivních řešení na křižovatkách řízených SSZ
Další z navrhovaných úprav má zásadní význam při projednávání progresivních preferenčních opatření v oblasti křižovatky. Tramvaj, která vjíždí do křižovatky po tramvajovém pásu (tedy vyhrazené jízdní dráze), má při odbočování jakýmkoliv směrem přednost (v ČR § 21, odst. 7; v SR § 19, odst. 5). Principem úpravy je přiznat autobusu MHD či trolejbusu vjíždějícího do křižovatky ve vyhrazeném jízdním pruhu stejné postavení. Principiálně se totiž jedná o stejnou situaci jako v případě tramvaje a (teoreticky) při určitém extenzivním výkladu §14, odst. 1 (§12, odst. 1) i autobusu či trolejbusu jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu na tramvajovém pásu. V tomto duchu je navrhováno vložení nového odst. 8 do §21:
„(8) Autobus, který při odbočování nebo jiné změně směru z vyhrazeného jízdního pruhu pro autobusy MHD křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po jeho pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.“
Toto navrhované znění zajistí jednoznačné určení přednosti v jízdě autobusu veřejné hromadné dopravy při sporných situacích, ke kterým může docházet u některých progresivních prvků preference autobusů veřejné hromadné dopravy na světelně řízených křižovatkách využívajících specifickou fázi pro jízdu BUS (typicky signalizovanou signály pro tramvaje dle § 72) při případném výpadku signalizace. Zejména se jedná o:
- odbočení autobusu MHD / trolejbusu z tramvajového pásu do boční ulice na speciální fázi
- odbočení autobusu MHD / trolejbusu vlevo z vyhrazeného jízdního pruhu situovaného vpravo na speciální fázi
- sjezd autobusu MHD / trolejbusu z tramvajového pásu do přilehlého jízdního pruhu v prostoru křižovatky
- nájezd autobusu MHD / trolejbusu na tramvajový pás z vyhrazeného jízdního pruhu, respektive sjezd z něj
 |
 |
| Obr. 3 Odbočení autobusu MHD / trolejbusu z tramvajového pásu do boční ulice. | Obr. 4 Odbočení autobusu MHD / trolejbusu vlevo z vyhrazeného jízdního pruhu situovaného vpravo. |
|
|
| Obr. 5 Sjezd autobusu MHD / trolejbusu z tramvajového pásu do přilehlého jízdního pruhu v křižovatce. | Obr. 6 Nájezd autobusu MHD / trolejbusu na tramvajový pás z vyhrazeného řadicího pruhu, respektive sjezd z něj. |
Případná nefunkčnost SSZ často padá jako „zamítací“ argument ze strany některých orgánů státní správy. Na první pohled je sice do jisté míry pochopitelný, fakticky však poněkud zavádějící, a to hned ze dvou důvodů:
1.) při současné vyspělosti počítačové techniky a kvalitě dodávky elektrické energie je pravděpodobnost výpadku signalizace velice malá a
2.) i v případě, že výpadek signalizace nastane, lze v případě potřeby uplatnit ustanovení § 79, odst. f), který umožňuje zastavovat vozidla pracovníkovi dopravce (například terénnímu dispečerovi).
Navrhovaná právní úprava však celou situaci jednoznačně pojmenovává, řeší a nastavuje „čisté“ právní prostředí pro řešení situace nefunkčnosti signalizace.
Signály pro veřejnou dopravou (nikoli signály pro tramvaje)
V rámci aplikace progresivních prvků preference autobusů MHD v křižovatkách se ukazuje, že je nutné signalizovat zvláštní fázi pro autobusy MHD jedoucí nejen na tramvajovém pásu, ale i pro autobusy vjíždějící do křižovatky vyhrazeným řadicím pruhem (což ještě současné znění zákona umožňuje), ale dokonce i v případě, že autobus MHD využívá pro svůj křižovatkový pohyb jiný řadicí pruh, než je k tomu určený – například levé odbočení z pravého řadicího pruhu na speciální fázi, jak ukazuje následující situace:
Obr. 7 Levé odbočení autobusu z řadicího pruhu pro směr přímo.
Tato situace není v rámci zemí západní Evropy nijak ojedinělá a praktické zkušenosti s aplikací preferenčních opatření v podmínkách České republiky ukazují potřebu aplikace i tohoto opatření. Nicméně současné znění zákona toto neumožňuje.
Aby i toto opatření mohlo být realizováno, je navržena změna §72 původně hovořícího o signálech pro tramvaje a možnosti jejich užití i ve vyhrazených jízdních pruzích, a to následně:
„Provoz vozidel na tramvajovém pásu se řídí světelným signalizačním zařízením se signály “Signály pro městskou hromadnou dopravu”. Těchto signálů lze užít i pro signalizaci pohybu autobusů městské hromadné dopravy v křižovatce, pokud autobus městské hromadné dopravy vjíždí do křižovatky po vyhrazeném řadicím pruhu, nebo využívá k vjezdu do křižovatky jiného řadicího pruhu, než je určen pro příslušný křižovatkový pohyb.“.
Touto úpravou by došlo i k systémové změně terminologie – tzv. „čočky“ by již nebyly „Signály pro tramvaje“ s možností užití ve vyhrazených jízdních pruzích, ale staly by se obecnými „Signály pro veřejnou hromadnou dopravu“. Podobná úprava je běžná v západních zemích a vystihuje vlastní princip potřeby signalizovat vozidlům veřejné dopravy speciální fáze v křižovatce – bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o tramvaj, trolejbus či autobus.
V rámci slovenského právního prostředí by ekvivalentní úprava zahrnovala změnu § 10, odst. 9 Vyhlášky č. 9/2009 Z. z.
Závěr
Navrhované změny právní úpravy představené tímto článkem vznikly jako „vedlejší produkt“ při přípravě a projednávání metodiky k preferenci BUS. V praxi se totiž ukázuje, že možnost navrhování a především projednatelnost progresivních prvků preference veřejné dopravy za účelem jejich následné realizace často naráží právě na právní úpravu, která již nedokáže reagovat na některé u nás nové prvky, které jsou však například v Německu či ve Švýcarsku běžné.
Tento článek však představil jen vybrané návrhy. Kompletní návrh legislativních úprav za účelem podpory preference VHD určený k odborné diskusi naleznete na http://preferencevhd.info/index.php/legislativa/navrh-legislativnich-uprav-pro-podporu-preference-vhd/
Speciální poděkování patří Kláře Cieslové za analýzu příslušných slovenských právních norem a předpisů.
Literatura
[1] ČESKO. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
[2] ČESKO. Vyhláška č. 294/2015 Sb.
[3] SLOVENSKO. Zákon č. 8/2009 Z. z., o cestnej premávke
[4] SLOVENSKO. Vyhláška č. 9/2009 Z.z.
[5] NOVOTNÝ V., PROUSEK, P. a kol.: Návrh legislativních úprav za účelem podpory preference VHD. 2016: projekt PREFOS [výstup z grantového projektu].