V moderních systémech veřejné dopravy již nelze za jediné parametry kvality považovat cestovní rychlost, úroveň vozového parku a provázanost spojů. Pro uživatele veřejné dopravy-zákazníky a jejich hodnocení dopravního systému jako celku je rozhodující již samotná cesta na zastávku, čekání na ní a samozřejmě kvalita přestupů. Řada měst a regionů ve světě proto již zakotvila své ideální představy o podobě zastávek a přestupních bodů ve vlastních standardech, běžné jsou pod pojmy “design manual” či “design guidelines”. V našich podmínkách dosud takový dokument nevznikl, a tak je Standard zastávek PID v tomto oboru první vlaštovkou. Příspěvek představuje základní principy ukotvené v dokumentu, jeho přínos a roli v systému Pražské integrované dopravy.

Bc. Čeněk Maléř, Ing. Vojtěch Novotný
ROPID | ČVUT FD

 

Kvalita zastávek a přestupních bodů jako součást kvality IDS

Fungující, atraktivní a využívaná veřejná doprava je základním pilířem fungujícího a vyspělého území, ať už se jedná o město, aglomeraci či celý region. Kvalita zastávek, přestupních bodů a informací na nich poskytovaných představují signifikantní faktory zásadně ovlivňující hodnocení atraktivity a konkurenceschopnosti veřejné dopravy uživateli-cestujícími, kteří tuto kvalitu samozřejmě očekávají v rámci celého systému integrované veřejné dopravy.
Cesta veřejnou dopravou nezačíná nástupem do vozidla, ale příchodem na zastávku. Zastávky a přestupní body veřejné dopravy tvoří specifický prostor s výraznou koncentrací lidí. Jeho funkční a esteticky kvalitní provedení pozitivně ovlivňuje dojem z veřejného prostranství a výrazně přispívá k atraktivitě obce, města či čtvrti a rozvoji dané lokality. A naopak – rozvoj území v okolí zastávek, stanic a přestupních bodů a umístění služeb, obchodů či bydlení v jejich blízkosti přirozeně vede k vyššímu užívání veřejné dopravy.

Vhodné navázání zastávky pěší vazbou na boční ulici (zastávka Jindřišská, Praha)	Regionální přestupní bod vlak-autobus (přednádraží žst. Český Brod)

Motivace ke vzniku Standardu zastávek PID

V podmínkách moderních integrovaných dopravních systémů je to organizátor integrovaného dopravního systému, kdo je zodpovědný za jednotnou kvalitu služby pro cestující. Kromě jednotné značky, vizuálního stylu a informací pro cestující, standardů obsazenosti, které se používají pro projektování dopravy, a standardů stanovující požadavky na vozidla, je zpracování standardu věnující se oblasti zastávek a přestupních bodů logickým krokem v systému řízení kvality veřejné dopravy. Organizátor Pražské integrované dopravy (PID), organizace ROPID, si je tohoto vědoma, a proto ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, pracovištěm odpovědným za územní plánování a kvalitu veřejného prostoru, a ČVUT v Praze Fakultou dopravní, Ústavem dopravních systémů, iniciovala projekt zpracování Standardu zastávek PID.

Definice pravidel pro oblast zastávek a přestupních bodů v rámci PID je rovněž velmi důležitá kvůli složité majetkoprávní struktuře jednotlivých součástí zastávek a přestupních bodů v rámci PID. Při velkém počtu subjektů investujících do zastávek a přestupních bodů a vykonávajících jejich správu jsou jasná pravidla víc než žádoucí.

Co je to Standard zastávek PID a komu je určen?

Standard zastávek PID je základním koncepčním dokumentem řešícím problematiku zastávek povrchové dopravy, železničních stanic a zastávek, přestupních bodů a jejich vybavení na území obsluhovaném Pražskou integrovanou dopravou akcentující orientaci integrovaného dopravního systému na zákazníka a soulad řešení zastávky s uspořádáním a podobou veřejného prostoru. Patří do sady standardů, které vydává organizace ROPID společně s nově vzniklou organizací Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK), tvořící systém řízení kvality PID.
Cílovou skupinou dokumentu jsou především všichni podílející se nějakým způsobem na přípravě staveb a úprav zastávek a přestupních bodů a jejich navazující infrastruktury. Zároveň má dokument ambici být informativním a vzdělávacím podkladem pro veřejnost.

Tabulka ze Standardu zastávek PID vyjadřující roli subjektu při řešení zastávek a jejich vztah k dokumentu.

Vlastní dokument není koncipován jako „suchá“ technická norma, jeho účelem ani není normová ustanovení opakovat. Naopak cílem při jeho zpracování bylo pojmout danou problematiku návodně, v komplexním pohledu a souvislostech, doplnit kvalitativní nadstavbu a sjednotit případný výklad norem. Autoři kladli důraz na uživatelskou přívětivost dokumentu, jeho text je tedy doplněn o četná schémata a fotografie zachycující dobrá a špatná řešení tuzemská i zahraniční.

Ukázka dvojstrany Standardu zastávek PID představující navigační prvky v dokumentu.

Tematické oblasti řešené ve Standardu zastávek PID

Standard zastávek PID se snaží podchytit všechny parametry zastávek mající bezprostřední vliv na kvalitu veřejné dopravy jako celku. Logicky nejdůležitější jsou témata týkající se návrhu zastávek a přestupních bodů (důležité pro projekční přípravu) a jejich vybavení (bezprostřední kontakt s cestujícími), nicméně neméně důležitá jsou témata vlastnictví, investorství a správy. Tematická struktura Standardu zastávek PID je následující:

	01 Kvalitní zastávky a přestupní body Kapitola představuje základní kvalitativní požadavky na zastávky a přestupní body veřejné dopravy a pravidla jejich umisťování v území.
	02 Zastávky tramvají a autobusů Kapitola komplexně shrnuje problematiku tramvajových a autobusových zastávek, zejména z hledisek uspořádání zastávek, přístupu na zastávku, umístění zastávky v uliční síti, parametrů nástupní hrany, apod.
	03 Obratiště tramvají a autobusů Kapitola popisuje vhodné uspořádání tramvajových a autobusových obratišť včetně provozních hledisek a zázemí pro řidiče.
	04 Stanice a zastávky linek „S“ Kapitola stanovuje principy začlenění stanic a zastávek linek „S“ do území, přístupů na nástupiště, podobu přednádražních prostor a parametry výpravních budov.
	05 Přestupní body Kapitola definuje kategorie přestupních bodů, zásady jejich uspořádání, zásady pro přívětivou přestupní vazbu a popisuje všechny aspekty, které je třeba řešit v rámci multimodálních bodů veřejné dopravy. Rovněž ukazuje příklady řešení, jejichž výsledkem je zpříjemnění přestupů pro cestující.
	06 Vybavení zastávek a přestupních bodů Kapitola jednak definuje kategorie přestupních bodů a zastávek, na jejichž základě určuje jednotlivým kategoriím standardní rozsah vybavení, a jednak popisuje pravidla řešení jednotlivých prvků mobiliáře. Zároveň připravuje půdu pro rozvoj poskytovaných informací na zastávkách související s umisťováním elektronických odjezdových panelů na zastávky a dalších prvků orientace a navigace.
	07 Majetkoprávní řešení zastávek a přestupních bodů Cílem této kapitoly je alespoň v hrubých obrysech nastínit složitost a roztříštěnost současného stavu majetkoprávního řešení zastávek a přestupních bodů v rámci Prahy a Středočeského kraje a popsat relevantní východiska pro možnost návrhu zefektivnění celého systému kompetencí.

Na navrhování a realizaci zastávek a přestupních bodů nelze nahlížet jen z pohledu dopravního inženýrství, řešení je nutné posuzovat také z hlediska urbanismu, koncepce veřejného prostoru a očekávané kvality ze strany cestující veřejnosti. Do řešení zastávek a přestupních bodů tím pádem vstupuje mnoho pravidel různého charakteru a bývá obtížné všechna zároveň dodržovat. Výsledkem při navrhování zastávek jsou pak často kompromisní řešení, jejichž oběťmi jsou plynulost a ekonomika provozu veřejné dopravy, estetika veřejného prostoru, ale především samotní cestující.

Schéma věcí, které vstupují do procesu návrhu zastávky.

Standard zastávek PID má ambici své uživatele v první řadě upozornit na všechny aspekty řešení zastávek a přestupních bodů a popsat je. Vytváří tak platformu shrnující všechna pravidla dotýkající se zastávek a přestupních bodů, jmenovitě jsou to samozřejmě ty obecně závazné jako Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, dále technické normy, pravidla tvorby veřejných prostranství daná Manuálem tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy a jiné.
Právě komplexnost informací k problematice řešení zastávek a přestupních bodů je jedním ze zásadních přínosů Standardu zastávek PID. Jsou do něj totiž promítnuty nejen základní technické požadavky, ale také poměrně široké spektrum dalších poznatků z návrhů a provozování zastávek u nás i v zahraničí. Toto se podařilo také díky kvalitní spolupráci autorů dokumentu s různými organizacemi, které do procesu příprav a úprav zastávek vstupují.

Ukotvení dokumentu

Vytvořením Standardu zastávek PID byla organizace ROPID pověřena Radou hl. m. Prahy (ROPID je příspěvkovou organizací hl. m. Prahy) a cílem je, aby se na základě usnesení Rady stal dokument závazným pro odbory MHMP, městské organizace a městské firmy. Dokument bude samozřejmě sloužit po boku dalších standardů kvality a koncepčních dokumentů pro potřeby organizace ROPID a také nově vzniklé organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje. Dokument rovněž navazuje například na Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy, koncepční dokument pro oblast veřejných prostranství, kterých jsou zastávky veřejné dopravy logickou součástí. Jinak bude pro Středočeský kraj, respektive pro jeho jednotlivé obce, v dané problematice dokument doporučen organizací ROPID jako nástroj sledování jednotné kvality dopravního systému PID. Dlouhodobějším cílem pak je, aby Středočeský kraj a jednotlivé obce učinily Standard zastávek závazným pro orgány a organizace ve své kompetenci.

Závěr

Standard zastávek PID vznikal postupně od roku 2015 jako výsledek práce pracovní skupiny sestávající ze zástupců organizací ROPID a IPR Praha a zástupců ČVUT v Praze Fakulty dopravní. Autorsky se na tvorbě textů podílelo celkem šest lidí. V červenci 2016 spatřila světlo světa první ucelená, pracovní verze, která byla následně předána k připomínkování partnerským organizacím (například Dopravní podnik hl. m. Prahy, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky atd.) a dotčeným odborům Magistrátu hlavního města Prahy. Jejich cenné připomínky byly zapracovány na podzim 2016 a zároveň dokument dostal finální, svébytnou vizuální podobu. Po druhém připomínkování a finálních úpravách dokončených na začátku roku 2017 může postupně Standard zastávek PID začít sloužit svým cílovým uživatelům a dostát svému úkolu pomoci zlepšovat obraz veřejné dopravy v očích jejích zákazníků –cestujících.